Libavsko

Historie vzniku VVP Libavá

Stará Voda / Altwasser

Obec ležela podél stejnojmenného potoka u silnice z Města Libavé do Budišova nad Budišovkou v nadmořské výšce 520 m, chráněna ze severu a otevřenější k jihu měla na svých pozemcích úrodnější půdu a více vláhy než většina libavských obcí. Založení obce je datováno kolem roku 1250, nejstarší zmínka o Staré Vodě pochází z roku 1260. V písemných pramenech z let 1456 a 1581 jsou jména obyvatel Staré Vody i česká, roku 1654 již zcela německá.

Historické prameny zde uvádějí 3 břidlicové lomy (1911), vodní a větrný mlýn, cihelnu, zemědělský spolek, katolický-lidový a okrašlovací spolek, hasičský spolek a hostinec. V roce 1930 zde stálo 76 domů a žilo 345 obyvatel (čs. 0). Z bývalé obce zůstal zachován jen poutní kostel svatého Jakuba Většího a svaté Anny, mimořádně kvalitní barokní stavba z let 1681-1686 podle plánů císařského architekta G. P. Tencally. Ke kostelu patřily dnes neexistující ambity a klášterní kolej piaristů (později benediktínů a oblátů).

Budova kláštera byla poškozena na konci 2.světové války a i přes započatou obnovu byla po vzniku vojenského prostoru ponechána osudu a později i s ambity u kostela zničena. Dnes jsou z budovy kláštera zachovány pouze torza nadzemního zdiva a studna na bývalém nádvoří. Vlastní kostel byl devastován československou a později ruskou armádou a rekonstrukce svého zevnějšku, na kterou kromě státu přispěli také bývalí němečtí obyvatelé, se dočkal až po roce 1991. V 90. letech byly také obnoveny pravidelné poutě do Staré Vody na svátek svaté Anny, jejichž historie sahá až do počátku 16.století. Další využití a případná dostavba celého poutního areálu navržená „památkáři" je v důsledku existence vojenského prostoru nereálná. V roce 1997 vydal Památkový Ústav v Olomouci rozsáhlou publikaci „POUTNÍ MÍSTO STARÁ VODA".