Libavsko

Historie vzniku VVP Libavá

Město Libavá / Stadt Liebau

Rozprostírá se na kopcovité náhorní plošině při stejnojmenném potoku v nadm. výšce 545 m. První zmínky o Libavé pocházejí z r. 1238, městem od r. 1301. Roku 1581 bylo biskupem S. Pavlovským osvobozeno od všech robot jako majetek olomouckého arcibiskupství, roku 1629 byl Libavé udělen městský znak, na přelomu 16. a 17. století trpělo město tažením vojsk. Již ve středověku byly písemně uváděny mlýny, z řemesel vynikalo zejména na přelomu 17. a 18. století tkalcovství a známí byli také libavští varhanáři (T. Schwarz, J. Georg Schwarz).V 18. století zde řádila cholera a požáry, které změnily tvář města – zprávy o tom se zachovaly v městské věži, která stála na Předměstí do r. 1893. Od roku 1850 bylo Město Libavá jako správní středisko oblasti určeno za sídlo soudního okresu. První zmínky o škole pochází z konce 16.století, nová budova byla postavena po požáru r. 1852. Koncem 19. století je zde uváděno šest významějších průmyslových podniků, 2 vodní a 1 větrný mlýn, pila a cihelna, sídlo velkostatku a lesního úřadu.

Publikace Moravská vlastivěda z roku 1931 uvádí tyto údaje: 359 domů, 2113 obyvatel (čs. 37, židé 19). Školy: mateřská, obecná, měšťanská, zemědělská lidová (1920) a živnostenská pokračovací. Průmysl: továrna na hedvábné stuhy – Hallwachs Seidenfabrik (150 zaměstnanců), výroba hraček – Pernes Spielwagenfabrik, výroba umělých hnojiv – Fr. Gröglers Kunstdüngerfabrik, mlékárna a sladovna Kubelkas Brauerei und Dampfmolkerei (posílala výrobky i do Karlových Varů a Františkových Lázní), cihelna, štěrkovna, výroba cementového zboží, tírna lnu, 2 pily, 4 mlýny (větrný a 3 vodní). Dále je uváděna pošta (je zde i dnes), četnická stanice, městská nemocnice, zdravotní úřad, zvěrolékař, notář, 2 advokáti, 4 peněžní ústavy, 4 pojišťovací jednatelství, kino. Družstva: mlékařské, chovatelské, lnářské, elektrické, Konzum a 3 živnostenská společenství. Spolky: odborový textilní, zemědělský, dělnický, Kasino, hasičský, rybářský, tenisový (od. r. 1936), radioklub, učitelský, pěvecký, čtenářský a jiné náboženské a zájmové. Dějiny zdejšího kostela zasvěceného památce Povýšení sv. Kříže sahají jistě dále než do roku 1505, ze kterého pocházel jeho nejstarší zvon. Původní kostel byl pro zchátralost zbourán a v letech 1662 až 1666 byl vystavěn nový, rekonstruován byl po požáru r. 1817. Interiér kostela byl bohatý na řezbářské práce a dominovaly mu mohutné varhany, kostel byl až do roku 1914 pod patronátem olomouckého arcibiskupa. V současné době je kostel ve špatném stavu.

K městu patřila osada Dřemovice (Drömsdorf), která je poprvé písemně uváděna v listině biskupa Bohuše ze Zvole z r. 1456. Před druhou svět. válkou zde byl lesní revír a Zemská odborná hospodářská škola, která byla založena po roce 1918. Škola měla pro zdejší oblast velký význam a byla při ní zřízena také meteorologická stanice. Podle sčítání obyvatelstva z r.1930 zde žilo 285 obyvatel. V současné době má Město Libavá včetně Dřemovic asi 670 obyvatel a jeho stav a vzhled je po více než padesátiletém působení armády žalostný.