Historie vzniku VVP Libavá
Barnov / Bernhau (Olověná)
Obec vznikla asi ve 13. století jako hornická osada, první písemné zmínky pocházejí z let 1394 a 1408, v obecní pečeti byl medvěd. Vesnice ležela v západní části dnešního VVP Libavá v údolí stejnojmenného potůčku v nadm. výšce 460 m. Doly na olovo zde byly otevřeny po celé 18. a 19. století, v této souvislosti se hovoří o tzv. barnovsko – rudoltovickém revíru podle rudného ložiska, které se táhlo tímto směrem. Kopec mezi oběma obcemi měl od 16. století název Zienberg (Olověnský vrch). Rozbor rudy z tzv. Františkova dolu z r. 1887: 73,5% olovo, 12,7% síra, 0,0075 % stříbro.
V roce 1910 zde žilo 382 obyvatel, v r.1930 zde bylo 75 domů a 359 obyvatel (čs. 10). V obci byl revír lichtejnštejnského velkostatku, 2 vodní mlýny (Schnecken a Schertzenmühle), 1 větrný mlýn, 3 hostince, 2 pily, hasičský spolek (zal. 1894), záložna (1935), škola byla v obci od r. 1804. Kostel Všech Svatých z r. 1792 stál na hřbitově na místě původního dřevěného. Po vysídlení německých starousedlíků se zde k volbám v r. 1946 dostavilo celkem 6 voličů. Obec byla přejmenována a zničena po vytvoření vojenského prostoru v následujících letech, dnes je opět uváděna pod názvem Barnov.
Ručně malovaná pohlednice z r. 1930
Fara a kostel Všech svatých, vpravo škola
Kostel v roce 1954