Libavsko

Historie vzniku VVP Libavá

Velká Střelná / Gross Waltersdorf

Bývalá velká zemědělská obec na soutoku několika potůčků v nadmořské výšce 570 m. Jádro plošiny, na které obec ležela tvoří dříve známé „střelenské břidlice“. Název se většinou odvozuje podle „Střelenského lesa“, který je jmenován v listině markraběte Jindřicha Vladislava z roku 1203. Samotná obec je poprvé písemně připomínána roku 1382 s názvem „Strzielna“, od roku 1821 uváděna jako „Velká Střelná“. Při vpádu Tatarů roku 1663 bylo pobito 103 obyvatel obce. K Velké Střelné patřila osada Hühnerberg (založena 1785, 10 domů, 78 obyvatel) a samoty Bräuerberg, Waltersdorfmühle a Schieferwerke.

Břidlice se zde lámala od 16. století nepřetržitě do první světové války, kdy byla těžba přerušena. Ve 30.letech 20.století zde byla pošta i četnická stanice (od r. 1900), sídlo lesního velkostatku i několik malých průmyslových závodů, družstev a spolků: výroba dřevěného uhlí, dřevěného zboží (1943), sodové vody (1902), lihovin (1911), tírna lnu (1932), 2 mlýny, družstvo zemědělské (1935), elektrické (1924), konsum. V obci byla nemocenská pokladna (1911), 2 lékaři, záložna , 2 pojišťovací jednatelství a 8 hostinských koncesí, ze spolků to byly např. hasičský, rybářský, kameníků, všeodborový, dělnického domu, divadelní a pěvecký.

Počátky zdejšího školství sahají do roku 1707, kdy bylo zahájeno pravidelné vyučování. Přestavba školní budovy se uskutečnila roku 1929, od roku 1936 zde byla měšťanská škola, živnostenská pokračovací byla založena roku 1924 a zemědělská lidová roku 1930. Zdejší farní kostel sv. Mikuláše je písemně uváděn až roku 1570, kostel byl znovu vystavěn roku 1752 a restaurován po požáru roku 1847. Dnes neexistuje.

Roku 1910 měla obec 2064 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 293 domů a žilo 1927 obyvatel (čs. 32). Výsledky voleb r. 1935: SdP 466 hlasů, KSČ 317, BdL 147. Po odsunu původních německých obyvatel byla obec zčásti osídlena českými dosídlenci pouze na krátkou dobu, také tito byli přinuceni se vystěhovat v důsledku vzniku vojenského prostoru a celá obec byla poté postupně zdemolována. U bývalého kostela se nachází pomník pořízený zdejšími rodáky.

Ložisko břidlice ve Velké Střelné je největším v oblasti Nízkého Jeseníku, břidlice se zde lámala již od 16.století, skutečná těžba je datována od roku 1832. Od roku 1889 byla zahájena také hlubinná těžba v důsledku dlouhých a tuhých zim, které omezovaly povrchové práce. Tímto způsobem dobývání se dosáhlo na jámě č.4 hloubky 158 m. Od začátku 1.světové války do roku 1932 byla těžba zastavena a to způsobilo zhoršení sociálních poměrů v obci, v tomto roce byla těžba obnovena firmou J. Řihák z Olomouce, která zde zaměstnávala až 150 pracovníků. V roce 1939 se vedení dolu ujala německá firma Heinz,Tatzel und Co. a v průběhu války zde pracovalo až 200 válečných zajatců. V roce 1945 připadly doly do národního správcovství a opět zde působil J. Řihák, po roce 1947 byla těžba zastavena v důsledku odsunu odborníků německé národnosti a z důvodu zřízení vojenského prostoru. Pokusy o obnovení těžby proběhly od roku 1992 do roku 1994, kdy musely být práce ukončeny pro střety se zájmy armády