Libavsko

Historie vzniku VVP Libavá

Smilov / Schmeil

Obec ležela na geologickém i hydrologickém přechodu mezi Hanou a Nízkým Jeseníkem při silnici z Města Libavé do Olomouce asi 580 m nad mořem. Založení Smilova je datováno do roku 1377, roku 1456 se písemně uvádí jako „Smylov“ a roku 1504 jako „Schmeil“. Zdejší dědičná rychta je uváděna v urbáři z roku 1581.

K obci patřily 2 samoty – vodní mlýny Mackelmühle a Schmeilermühle, byl zde také větrný mlýn, 2 pily (1924) a břidlicový lom. Od roku 1892 měl Smilov železniční zastávku na trati z Olomouce do Krnova vzdálenou 4 km od obce. Ve 30.letech 20.století zde byla olejna (1848), dobytkářské družstvo (1911), zemědělský spolek (1936), hasičský spolek (1887), záložna „Raiffeisenka“(1897) a 2 hostince.

Škola byla v obci zřízena v josefínské době roku 1785, nová školní budova byla postavena roku 1862. Původně filiální kostel svatého Jana Křtitele byl podle písemných zpráv znovu vystavěn roku 1595 a opraven roku 1815, roku 1821 byla ke kostelu přistavěna věž, když stavbu provedl arcibiskupský stavitel Jan Sarkander Thallberg. Kostelní zvony pocházely z let 1515, 1545 a 1695, katolická fara zde byla zřízena roku 1883.

V roce 1910 měla obec 738 obyvatel, v roce 1920 – 649 obyvatel, v roce 1930 měl Smilov 129 domů a 691 obyvatel (čs. 2). Obec byla zničena po vzniku vojenského prostoru (poslední dům byl rozebrán na stavební materiál roku 1998). V místě u bývalého kostela se dnes nachází pomník pořízený zdejšími rodáky, jehož částí je torzo původního pomníku padlým v první světové válce.